pondělí 16. července 2012

S hlavou v obratu


Jak překročit svůj vlastní stín? Jde o rozhodující okamžik v životě každého z nás, ať pijete levné krabicové víno na lavičce v parku, nebo si užíváte drahých lahůdek na terase fusion restaurace. Rozhodujícím okamžik nastane ve chvíli, kdy dojdete na svou hranici, hranici, která je pro každého z nás proměnlivá, ale její podstata zůstává vždy stejná. Dál sám jít již nemohu a nezáleží, zda je potřebujete vypočítat molární hmotnost složité struktury prvku, který jste právě objevili, nebo zda se neumíte rozhodnout jakou hypotéku zvolit. Každý z nás má své hranice a je jen otázkou, kdy k ní doputujeme. Z pohledu evoluce jde o rozdíl mezi homo sapiens sapiens a opicí, okamžik, který změnil vývoj celé naší společnosti o sociální prvek, díky kterému jsme byli schopni dojít dál než ostatní z našeho druhu.

Vždy jsem rád aplikoval složitější postupy na ty jednoduché, ba pro někoho banální, tato abstrakce mi většinou umožnila vyvarovat se předvídatelných chyb. Problém kterého se chci dotknout je spojen s překročením stínu jednotlivce v rámci skupiny, skupiny, která sice byla vytvořena, ale nefunguje jako společnost, nýbrž jako živelný organismus řízený pouze jedním subjektem. Již starověcí Římané využívali této techniky, diktatury, pro řízení krizových situací, nicméně jakmile pominulo nebezpečí přímého nebezpečí od ní upustili.
Zřejmým důvodem byl rozvoj, ve kterém nejste jako jednotlivec dlouhodobě schopný pokračovat. Pravým důvodem je nepřekročení vlastního stínu, při kterém se spoléháte vždy pouze na sebe samotného. Tento obecný problém můžeme s nekončící pravidelností pozorovat u jednotlivých sociálních skupin. V jedné a vím, že není ani první ani poslední se vyskytuji s denní pravidelností. Jedná se o středně velkou společnost, která není schopná se přenést přes období diktatury do okamžiku řízené demokracie. S denní pravidelností se setkává se svými limity, přestože jednotlivci v ní by byli schopni se přes tyto nedostatky přenést a rozvíjet celou společnost dál. Nicméně sami toho nikdy nedosáhnou. Jsou závislí na jednání druhých, respektive na jednání jednoho, který není dlouhodobě schopný tolerovat názory ostatních a tak dosáhnout dlouhodobého rozvoje.



Zkráceně tuto skutečnost nazývám přenesením se mezi myšlením živnostníka do působení společnosti. Mohu zde vyzdvihnout jednotlivá pochybení, ale za ty se spíše stydím, než abych je považoval za inspirativní, příkladem může být nepochopení rozdílu mezi ziskem a obratem, případně opovrhování racionálního příměru k nelineárnímu vývoji mezi návštěvou a nákupem, eventuálně ovlivnění dalších faktorů, které mohou vést k dlouhodobě udržitelnému vývoji s ohledem na výtěžnost. Přesto jedno si nemohu nechat ujít, že 25/5 není jedna, ale 5. Východisko z této situace je jen jedno, překročit svůj vlastní stín a přistoupit i na možnost, že nejsem jediným v širém vesmíru. Málo komu se to povede, ale na ty šťastné pohlížíme my méně úspěšní ze země vzhůru k obratům.



Příště se těšte na pikantní odhalení na českého internetu!


dejte +1 a sledujte hlavouvobratu


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vložení komentáře!

PP